5. lekce

Když se obrátíme k Bohu a odvrátíme se od hříchu, začne Bůh naplňovat náš život. Stává se naším životem. Naší radostí. Mění náš pohled na život. Bible tento proces popisuje jako obnovu naší mysli.

Tuto změnu ilustruje Bible třemi hlavními způsoby, když odkazuje na tři různé Kristovy role: Spasitel, Pán a Přítel.

Bible nám velmi pečlivě ukazuje, že Ježíš byl člověkem jak před svou smrtí, tak i po ní. Své učedníky a lidi, kteří ho milovali, nazýval „přáteli“.

Poté, co Ježíš vstal z mrtvých, neukázal lidem, kteří ho zabili, jak se mýlili. Namísto toho připravil svým přátelům snídani, pak se s nimi procházel a připojil se k nim při večeři. V jiném příběhu se zjevil svým přátelům v domě, ukázal jim své rány a jedl s nimi.

Chtěl ukázat, že hlavním účelem jeho příchodu na zemi byly vztahy.

Bůh všeho stvoření nás nazývá svými přáteli. Slouží nám a miluje nás, stejně jako my sloužíme jemu a milujeme ho. Žije uvnitř nás v neporušeném přátelství. Navzájem se milujeme a respektujeme.

Pokud ho milujete a věříte tomu, co o sobě říká, odvrátíte se od hříchů a zažijete ve svém životě jeho lásku a moc.

Abychom mohli zažít jeho přátelství, musí nás samozřejmě osvobodit od hříchu a stát se středobodem našeho života. Jako náš Spasitel nám neustále odpouští a osvobozuje nás. Tomu jsme se věnovali v předchozích lekcích.

A co Ježíš jako Pán?

Pán je někdo, kdo nařizuje s autoritou. Říká, co se má udělat, a jeho služebníci ho poslouchají. Bible říká, že Kristus vyžaduje, abychom ho uznávali jako svého Pána. Je to předpoklad pro život v přátelství s ním.

Ale nenechme se zmást. Bůh nechce, abychom zatnuli zuby a poslouchali. V průběhu let se Bůh hněval na mnoho lidí, kteří ho poslouchali se skřípěním zubů. Bůh naopak chce, aby ho lidé poslouchali kvůli tomu, že mu chtějí udělat radost. Chce, abychom mu věnovali svůj život z opravdové lásky a důvěry, nikoli proto, že musíme.

Pokud mu nechcete poslušně sloužit a věnovat mu svůj život, ponořte se do jeho Slova (Bible) a přemýšlejte o tom, kdo je, kdo říká, že jste, a co pro vás udělal. Pak aktivně usilujte o náklonnost vůči němu.

Ukažme si, jak podpořit náklonnost, na příkladu z reálného života. Manželé k sobě v určitých chvílích nemusejí cítit náklonnost. Ale když se k sobě chovají laskavě, jejich vzájemná náklonnost roste.

Manželka koupí manželovi dárek a při jeho balení si vzpomene na jeho laskavost. Jednoduchý skutek plánování, nákupu a vyplnění přání jí pomáhá budovat náklonnost k němu, protože když si vzpomene, kdo její manžel je, a reaguje na to, náklonnost v jejím srdci roste a stává se skutečnou díky její víře v něj.

Podobně když si připomínáme, kdo je Ježíš, a přemýšlíme o jeho dobrotě vůči nám, náklonnost v našich srdcích roste a stává se skutečnou. V reakci na to Kristus mění naše touhy a dává nám sílu poslouchat ho – na základě lásky a důvěry v to, kým je.

Aby se Boží zaslíbení staly v našich životech skutečností, musíme rozvíjet náklonnost k němu četbou jeho Slova, modlitbou a důvěrou a poslušností jeho přikázání. Toto vše mění naše uvažování a souběžně s tím roste naše touha po něm jako po našem Spasiteli, Pánu a Příteli.

Tyto procesy jsou důležité, protože Bůh je používá k tomu, aby změnil to, kým jsme. Mění naši identitu na základě naší důvěry v to, že je náš Spasitel, Pán a Přítel.